V následujícím seznamu jsou uvedeny základní kroky instalace.
Než začnete s instalací, vytvořte si zálohu souborů, které máte na disku, protože při instalaci by mohlo dojít ke ztrátě vašich dat. Je velmi pravděpodobné, že budete muset přerozdělit pevný disk, abyste udělali místo pro Debian GNU/Linux. Při rozdělování disku byste vždy měli počítat s tím, že můžete ztratit všechna data. Instalační programy jsou docela spolehlivé a většina z nich je prověřená lety používání, ale chybná odpověď by se vám mohla zle vymstít. I po uchování obsahu disků buďte opatrní a promyslete si odpovědi a kroky při instalaci. Dvě minuty přemýšlení mohou ušetřit hodiny zbytečné práce.
Jestliže budete instalovat Linux na počítač, kde již máte jiný operační systém, přesvědčete se, že máte po ruce média pro jeho instalaci. Zvlášť v případě, že se chystáte přerozdělit systémový disk, se vám může přihodit, že bude nutné obnovit zavádění tohoto systému nebo dokonce nová instalace operačního systému.
install.cs.txtinstall.cs.htmlinstall.cs.pdfLinux/Alpha FAQfdisk.txtcfdisk.txt.../current/md5sum.txtmd5sum, můžete si příkazem md5sum -v -c md5sum.txt
ověřit, zda soubory nejsou poškozeny.
Informace o hardwaru můžete získat:
Hardwarové informace nutné pro instalaci
+-------------------------------------------------------------------+
|Hardware| (možná) potřebné informace |
|--------+----------------------------------------------------------|
| | * Počet. |
| | * Jejich pořadí v systému. |
|Pevné | * Typ IDE nebo SCSI (většina počítačů má disky IDE) |
|disky | * Dostupné volné místo. |
| | * Diskové oddíly. |
| | * Oddíly, na kterých jsou nainstalovány jiné |
| | operační systémy. |
|--------+----------------------------------------------------------|
| | * Výrobce a model. |
| | * Podporovaná rozlišení. |
|Monitor | * Horizontální obnovovací frekvence. |
| | * Vertikální obnovovací frekvence. |
| | * Podporovaná barevná hloubka (počet barev). |
| | * Velikost obrazovky. |
|--------+----------------------------------------------------------|
| | * Typ: sériová, PS nebo USB. |
|Myš | * Port. |
| | * Výrobce. |
| | * Počet tlačítek. |
|--------+----------------------------------------------------------|
|Síť | * Výrobce a model. |
| | * Typ adaptéru. |
|--------+----------------------------------------------------------|
|Tiskárna| * Výrobce a model. |
| | * Podporovaná tisková rozlišení. |
|--------+----------------------------------------------------------|
| | * Výrobce a model. |
|Video | * Dostupná videopaměť. |
|karta | * Podporovaná rozlišení a barevné hloubky (měli byste |
| | porovnat se schopnostmi monitoru). |
+-------------------------------------------------------------------+
Mnoho značkových výrobků pracuje pod Linuxem bez problémů a podpora hardwaru pro Linux se zlepšuje každým dnem. Přes to všechno Linux nepodporuje tolik typů hardwaru jako některé jiné operační systémy.
Možný postup při ověřování hardwarové kompatibility:
Pokud bude váš počítač trvale připojen do sítě (myslí se ethernetové a obdobné připojení, ne PPP), zjistěte si od správce sítě tyto informace.
Jestliže budete do sítě připojeni jen přes PPP nebo podobné vytáčené připojení, nejspíš nebudete moci instalovat základní systém ze sítě. V takovém případě musíte instalovat z CD, lokálního disku nebo disket obsahujících základní balíčky. K nastavení síťového připojení se můžete vrátit, až budete mít instalaci hotovou. Návod je dále v textu Nastavení PPP, Oddíl 8.9.
Je velmi důležité vědět, pro jaký účel chcete počítač používat. Podle toho odhadnete nároky na diskovou kapacitu a navrhnete optimální rozdělení pevného disku.
Porovnejte seznam vašeho hardware s následující tabulkou, ve které zjistíte, zda můžete použít zamýšlený typ instalace.
Skutečné minimální požadavky mohou být nižší než uvádí tabulka, ale většina uživatelů by se mohla cítit frustrovaně.
Doporučené minimální požadavky
+----------------------------------------------+
|Typ instalace | RAM | Pevný disk |
|------------------+-------------+-------------|
|Bez kanc. aplikací| 16 MB | 450 MB |
|------------------+-------------+-------------|
|Pracovní stanice | 64 MB | 1 GB |
|------------------+-------------+-------------|
|Server | 128 MB | 4 GB |
+----------------------------------------------+
Pro představu je zde uvedeno několik typických využití Debianu. Další ideu o zabraném místu můžete získat pohledem na Místo potřebné pro úlohy, Oddíl 11.4.
Pamatujte, že všechny uvedené velikosti jsou orientační a že neobsahují další
věci, které obvykle v systému bývají (jako třeba pošta, soubory uživatelů,
data). Při přidělování místa pro vaše vlastní soubory a data je vždy lepší být
velkorysý. Konkrétně v Debianu oblast /var obsahuje hodně dat
závislých na dané situaci. Například soubory programu dpkg mohou
klidně zabrat 20MB, ani nemrknete. Pokud přidáme velikost logovacích souborů
(většinou v řádech MB) a ostatní proměnlivá data, měli byste pro
/var uvažovat o alokování minimálně 50MB.
Rozdělením disku se na disku vytvoří několik vzájemně nezávislých oddílů (angl. partition). Každý oddíl je nezávislý na ostatních. Dá se to přirovnat k bytu rozčleněnému zdmi, přidáním nábytku do jedné místnosti nemá na ostatní místnosti žádný vliv.
Jestliže už na počítači máte nějaký operační systém (Tru64 (Digital UNIX), OpenVMS, Windows NT, FreeBSD, …) a chcete na stejný disk ještě umístit Linux, patrně se nevyhnete přerozdělení disku. Debian pro sebe potřebuje vlastní diskové oblasti a nemůže být nainstalován na oblasti Windows nebo třeba MacOS. Je sice možné sdílet některé oblasti s jinými systémy, ale popis je mimo rozsah tohoto dokumentu. Minimálně budete potřebovat jednu oblast pro kořenový souborový systém.
Informace o aktuálním rozdělení disku můžete získat dělicím programem vašeho stávajícího operačního systému . Každý dělicí nástroj umožňuje prohlížet oblasti bez jejich modifikace.
Obecně změna oddílu, na kterém je souborový systém, znamená ztrátu dat, takže si raději disk před změnami do tabulky diskových oddílů zazálohujte. Podle analogie s bytem a zdmi, z bytu také raději vynesete veškerý nábytek, než budete přestavovat zdi.
Jestliže má váš počítač více než jeden pevný disk, můžete celý disk vyhradit pro Debian a dělením disku se můžete zabývat až v průběhu instalace. Oddílový program obsažený v instalačním programu se s tím jednoduše vypořádá.
Stejně pokud máte pouze jeden pevný disk a chcete kompletně nahradit stávající operační systém Debianem, může rozdělení disku proběhnout až v průběhu instalace (Poznámky k rozdělování disku, Kapitola 6). Pozor: pokud startujete instalační systém z pevného disku a potom tento disk rozdělíte, smažete si zaváděcí soubory a musíte doufat, že se instalace povede napoprvé. (Minimálně v tomto případě je dobré mít u sebe nástroje pro oživení počítače, jako jsou zaváděcí diskety nebo CD s původním systémem a podobně).
Také v případě, že již máte na disku několik oblastí a potřebné místo můžete získat jejich smazáním, můžete počkat s rozdělením disku a rozdělit disk až při instalaci. Nedoporučujeme vytvářet linuxové oblasti nástroji z jiných operačních systémů. (Každý systém ví nejlépe, co má rád).
Pokud budete mít na počítači více operačních systémů, měli byste tyto systémy instalovat před Debianem. Instalační programy Windows a jiných systémů by mohly zabránit startu Debianu nebo vás navést k přeformátování některých oblastí.
Tyto problémy můžete vyřešit, nebo se jim úplně vyhnout, ale nejjistější je instalovat Debian jako poslední.
Jestliže máte, jako většina kancelářských počítačů, pouze jeden pevný disk s oblastí o maximální velikosti a chcete zavádět oba operační systémy (původní systém a Debian), budete muset:
Tru64 UNIX, dříve známý jako Digital UNIX, což je vlastně jiné jméno pro OSF/1,
používá dělicí schéma podobné jako BSD ,,disk label''. To znamená, že povoluje
mít až osm oblastí na každém disku. Oblasti jsou v Linuxu očíslovány od ,,1''
do ,,8'' a ,,opísmenkovány'' od ,,a'' do ,,h'' v UNIXu. V linuxových jádrech
2.2 a vyšších odpovídá vždy číslo ,,1'' písmenku ,,a'', číslo ,,2'' písmenku
,,b'' a tak dále. Například: oblast rz0e v Tru64 UNIXu by se v
Linuxu nazývala sda5.
Oblasti v disk label se mohou překrývat, a navíc je požadováno, aby se oblast
,,c'' rozpínala přes celý disk, tudíž překrývala všechny ostatní neprázdné
oblasti. Pod Linuxem to znamená, že oblast sda3 je identická s
sda (nebo sdb3 s sdb, pokud je přítomen
další disk, a tak dále). Ovšem kromě splnění tohoto požadavku není žádný
rozumný důvod, proč vytvářet překrývající se oblasti.
Další zažitá konvence je požadavek, aby oblast ,,a'' začínala na začátku disku, což zajistí, že disklabel bude vždy obsahovat zaváděcí sektor. Jestliže chcete zavádět Debian z tohoto disku, měla by mít velikost alespoň 2MB, aby se tam vešel aboot a možná jádro.
Tyto dvě oblasti jsou požadované pouze z důvodu kompatibility. V žádném případě na nich nevytvářejte souborový systém, protože byste si zničili data. Pokud disk nebudete sdílet se systémem Tru64 Unix nebo jedním ze svobodných operačních systémů odvozených z 4.4BSD-Lite (FreeBSD, OpenBSD, NetBSD), můžete tyto požadavky ignorovat a použít dělicí nástroj z debianího instalátoru. Detaily viz Dělící programy v Debianu, Oddíl 6.5.
Disky mohou být rozdělovány buď z grafického rozhraní pro konfiguraci disků
(přístupný z Application Manager), nebo klasickou řádkovou utilitou
disklabel. Každopádně byste se ale měli na program
disklabel podívat, protože pouze v něm můžete změnit typ oblasti
vyhrazené pro linuxový souborový systém na doporučenou hodnotu ,,resrvd8''.
Je možné, a docela rozumné, sdílet mezi Linuxem a UNIXem oblast pro virtuální
paměť. V tomto případě se však bude muset na tuto oblast spouštět program
mkswap pokaždé, když budete spouštět Linux, po předchozí práci v
UNIXu. Děje se to proto, protože UNIX na dané oblasti zničí příznak virtuální
paměti, a Linux si bez onoho příznaku nedovolí na tu oblast cokoliv uložit. K
vyřešení tohoto problému stačí ve startovacích skriptech Linuxu spustit program
mkswap někde před příkazem swapon -a.
Digital UNIX může nativně používat dva druhy oblastí: UFS a AdvFS. Linux bohužel rozumí pouze té první. Chcete-li si tedy prohlížet UNIXové oblasti z Linuxu, zkontrolujte, zda jsou typu UFS.
Windows NT používají tabulku o rozdělení disku takovou, jako je na osobních počítačích. Pokud měníte existující FAT nebo NTFS oblasti, je doporučeno použít nástroje obsažené v instalaci Windows NT (Nebo ještě lépe přímo z AlphaBIOSu). V ostatních případech je lepší použít linuxové nástroje, které obecně odvedou lepší práci. Poznámka: pokud vám Disk Administrátor z Windows NT nabídne zapsat ,,harmless signature'' na ne-Windowsové disky (pokud nějaké máte), nikdy je to nenechte udělat, protože tato signatura zničí tabulku rozdělení disku!
Pokud plánujete zavádění Linuxu z konzoly ARC/AlphaBIOS/ARCSBIOS, budete potřebovat malou FAT oblast pro zavaděč MILO. (5 Mb je plně dostačujících). Pokud jsou nainstalovány Windows NT, je možno pro tento účel využít jejich 6 Mb velkou zaváděcí oblast.
V této části se popisuje nastavení hardwaru nutné před vlastní instalací. Obecně se tím myslí kontrola a případná změna nastavení ,,firmware'' systému. ,,Firmware'' je nejnižší úroveň softwaru, který zařízení v počítači používají, rozhodujícím způsobem ovlivňuje start počítače po jeho zapnutí. Také se zde dozvíte o některých známých hardwarových problémech ovlivňujících spolehlivost systému Debian GNU/Linux
Mnoho uživatelů se pokoušelo přetaktovat chod procesoru na vyšší než určenou
frekvenci (např. 90MHz na 100MHz). Správná funkce počítače pak může být
závislá na teplotě a dalších faktorech a někdy hrozí i poškození systému.
Jednomu z autorů tohoto dokumentu fungoval přetaktovaný systém přes rok
bezchybně a pak začalo docházet k ukončení běhu kompilátoru gcc
chybou unexpected signal při kompilaci jádra. Nastavení rychlosti CPU na
nominální hodnotu tyto problémy odstranilo.
Kompilátor gcc často jako první poukáže na problémy s pamětí (nebo
na jiné hardwarové problémy způsobující nepředvídatelnou modifikaci dat), neboť
vytváří velké datové struktury, které opakovaně prochází. Chyba v uložení dat
způsobí vygenerování neplatné instrukce nebo přístup na neexistující adresu.
Symptomem je pak ukončení překladu chybou unexpected signal (neočekávaný
signál).
Instalace systému Debian GNU/Linux 3.0 na architektuře Alpha
verze 3.0.23, 16 May, 2002